Lidi mají blázny, upíři Lyonsovi - 2. Kapitola

9. března 2010 v 14:00 | ChrisTea |  Lidi mají blázny, upíři Lyonsovi
Takže tahle kapča je dílkem El - http://vymyslene-twilight-povidky.blog.cz/ . Hezké poteníčko. A hlavně KOMENTUJTE!!!


Když se naši milý Cullenovi vzpamatovali, Sunny se konečně oblékla a došla dolů, Esme radostně zvolala: "Tak když jsme všichni můžeme jít do restaurace, vybrala jsem italskou!"

Cullenovi teď vypadali že ji dají zavřít do blázince.

"Esme víš, ale upíři nejí lidské jídlo." snažil se jí Nick jemně naznačit, že je blbá.

"Pamatujete co umí Siria? No tak to samé dokáže s vámi, umí udělat tak že nám bude chutnat i lidské jídlo." usmála se jemně Esme.

"Páně to je super!!! Už dlouho jsem chtěl ochutnat hamburger - prý je to skvělé." zubil se Danny.

"Sirio, mohla bys zlato?" kývla na mě Esme.

"Hotovo" oznámila jsem po chvíly soustředění.

"Necítím se jinak." poznamenal Jonathan.

"Skuz sníst tohle jablko a ucítíš ten rozdíl." podala jsem mu červené jablko z mísy, kterou tam Esme aranžovala ráno.

Jonahtan se nedůvěřivě zakousl, rozžvýkal sousto, překvapeně se na mě podíval a zvolal:"Je to skvělé!!!"

"Já vím."vyplázla jsem na něho jazyk.

Když si Jonahtan chtěl ukousnout další kousek jablka, přeměnila jsem jeho chuť, tak aby jablko chutnalo jako zkažené vejce. No co, bude si muset zvykat na moje vtípky, když teď budeme jako jedna šťastná rodina, žít pod jednou střechou a taky začínala být docela nuda. Esme se nervózně dívala na Carliesla a ten jí její pohled oplácel, tak jsem se do toho prostě musela vložit, abych odlehčila atmosféru ne?! Jakmile si Jonahtan kousl do jablka udělal vážně komický úšklebek. Ten ksicht stál vážně za všechny prachy (No dobře,to přeháním). Pak ten kousek jablka co měl v puse vyplivl na zem a hodil jablko oknem ven. Zřejmě trefil nějakého človíčka do hlavy, protože se z venku ozvalo zakřičení (Doufám.že se tomu člověku nic závažného nestalo). Chvíli bylo hrobové ticho (To bylo fááákt moc divný) a pak se všichni začaly smát. Teda kromě Esme a Carlieslea (No jo staříci neví co je to zábava). Esme se podívala na mě a šla ke mně blíž. A jééé... To si zase vyslechnu nějaký kázání. Ale zajímalo by mě, proč ze všech vtípků viní Esme jenom mě. No jo, vlastně jí chápu. Většinou ty vtípky vážně dělám já, ale když já si nemůžu pomoct. A jiná stejně už nebudu tak co!

"Sirio mohla by jsi mi to vysvětlit?" začala Esme jen co ke mně došla.

"Ále,já jsem chtěla jenom odlehčit atmosféru a nikomu se vlastně nic nestalo. Až na toho člověka, co to jablko trefilo do hlavy, ale to jablko jsem vlastně nehodila já, takže za to nemůžu." šibalsky jsem se usmála.

"Panebože to nemůžeš zůstat aspoň jeden den v klidu? Bez těch tvých vípků?" zamračila se na mě.

"To si piš že by to nevydržela. Ona by to totiž nevydržela ani týden, ani jeden den, ani hodinu." vložil se do našeho rozhovoru Emmett a zasmál se.

"Já bych to klidně vydržela. Klidně i čtrnáct dní." odsekla jsem.

"Vsadíš se?" uchechtl se Emmett a v očích měl blesky.

"Hlavně žádné sázky!" zhrozila se Esme, ale já ji ignorovala.

"Jasně. O co?" zeptala jsem se zvědavě.

Zamyslel se.

"Už to mám! Když vyhraju já, což rozhodně vyhraju, budeš muset nahá obejít lidskou chůzí celé město sem a tam." zasmál se.

"Hmm ... Dobře a když já vyhraju, budeš se muset převléct za holku a jít do gay klubu. Samozřejmě se před tím budeš muset oholit nohy a taky v podpaží a takové ty nezbytné věci." ďábelsky jsem se na něho usmála.

"Platí!"s plna hrdla se zasmál a potřásly jsme si rukama.

"To nedopadne dobře."zamumlala Alice.

Týýýjo úplně jsem zapomněla,že máme společnost Carlislovi rodinky. Nevině jsem se na ně usmála. No, ale aspoň ví, k jaké povedené rodince se přistěhují.

"Jo a Sirio, omluv se Jonahtanovi za to jablko." nakázala mi Esme po chvíli.

"No..dobře." protočila jsem oči a podívala jsem se teda na toho Jonathana.

"Ehm … opravdu mě mooooc mrzí, že jsem ti zhnusila to jablko. Ani nevíš jak si to vyčítám. Prosím tě odpustíš mi to můj nový bratře?" komediálně jsem dělala, že brečím, klekla jsem si před Jonahtana na kolena a objala jsem mu nohy.

Všichni se samozřejmě začali smát, dokonce i Carliesle, ale Esme se opět nesmála. Tu snad ani můj největší vtípek nerozesměje (Ani nechtějte vědět v čem ten vtípek spočívá).

"Nic se nestalo ty dramatiku." řekl mezi smíchem Jonathan a já jsem spokojeně vstala ze země.

"Tak a mám to za sebou." vítězně jsem si oddychla.

"Už můžeme jít do té restaurace?"podívala jsem se na Esme, která se opět mračila.

"Ne, to tedy nemůžeme. První tady uklidíš, ten vyplivnutý kousek jablka." řekla rozhodně Esme.

"Ale …" chtěla jsem se na něco vymluvit, jenže mě Esme nenechala.

"Žádný ale! Pěkně to vytřeš holčičko!" zvýšila hlas.

Asi jsem ji hodně naštvala mým divadýlkem.

"Achjo…" zamumlala jsem a upíří rychlostí jsem přinesla mop a rychle jsem vytřela tu podlahu.

Víte jaká je to práce takhle uklízet? To by jste nevěřili jak mě to vyčerpává? Chovat se jako normální uklízečka? Není nic pro mě.
Když jsem bylo hotová odnesla jsem mop na místo a vrátila jsem se zpátky.

"Tak snad konečně můžeme jít do té restaurace." prohlásila Esme a všichni jsme vyšli ven.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Phoebe-SB Phoebe-SB | E-mail | Web | 9. března 2010 v 15:34 | Reagovat

super! těšim se na další kapitolu;-)

2 Mee Mee | 29. března 2010 v 12:29 | Reagovat

:-)

3 AncovickaAR AncovickaAR | 25. dubna 2010 v 11:37 | Reagovat

super-kdy bude další dílek? ? ? ? ? ? ? ?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama